Agentura nebo freelancer

Když jsem pracoval v agentuře, setkával jsem se se zajímavými firmami. Ať už byly malé nebo velké, byla to pro mě inspirativní setkání.  Zajímali mě jejich podnikatelské příběhy a snažil jsem se nasát maximum informací. Téma jsem  stočil i na spolupráci klient versus agentura a klient versus freelancer. Bylo to v období, kdy jsem přemýšlel o přechodu na volnou nohu a tak mě zajímali zkušenosti, názory, pozitivita / negativa, která v tom vidí. Kdysi dávno jsem totiž na klientské straně spolupracoval s freelancery, ale pozitivní dojem to na mě nenechalo a tak jsem chtěl vědět, jak se situace za těch několik let změnila.

Nechci to tu prezentovat jako nějaký profesionální průzkum, ale spíš se jedná o poznatky a postřehy, které vzešly z naší neformální diskuze. Jakou motivaci tedy měli klienti, kteří se rozhodovali agenturu? Bylo to zpravidla z těchto důvodů:

– Jistota zastupitelnosti.
Agentura má desítky zaměstnanců, takže když se něco “vysype” má to kdo vyřešit.

– Full servis.
Agentura se může postarat kompletně o veškerý online marketing a my to nebudeme muset řešit přes x různých lidí a zároveň máme jednu styčnou osobu.

– Přístup k informacím
větší know-how, protože agentura spolupracuje s více klienty, testování novinek, které jsou neveřejné anebo možnost dozvědět se, jak to šlape (orientačně) někomu v podobném oboru.

– Možnost navázat zajímavé kontakty.

– Případové studie.

– Pro jak velká jména agentura pracuje.

– Dobré reference na agenturu od jiných klientů.

– Přednášky, workshopy, možnost vstupů zdarma apod.

S otázkou, jak by si dokázali představit spolupráci s freelancery nejčastěji zaznělo:

– Náš byznys nemůže stát na jednom člověku (tím byznysem mysleli hlavně výkonnostní marketing). Kdo to převezme, když si dotyčný zlomí ruku, nohu, hlavu.

– Management si přeje pracovat s agenturou, která má jméno a pracuje se stejně velkými firmami jako jsou oni sami.

– Nemůžeme dělat s někým kdo není ani tady v ČR.

– Máme pocit, že to je někdo, kdo to má “na háku” a dělá to ve své volné chvíli –> nízká míra spolehlivosti a profesionality.

– Na koho se dovoláme, pokud se něco podělá.

– Úzká specializace na jeden obor.

– Náročnější koordinace v případě spolupráce s dalšími externisty nebo v kombinaci s agenturou.

– Obava z úniku důvěrných informací o firmě.

Zajímavé bylo, že se spíš jednalo o dojem z potenciální spolupráce, než reálnou zkušenost. Častou odpovědí bylo také to, že na spoluprací s freelancerem nepřemýšleli ani ne tak kvůli něčemu negativnímu, ale prostě, že je to vůbec nenapadlo.

Zároveň musím zmínit, že jsem se setkal také s pozitivními názory na spolupráci s freelancery, kde byly skloňovány benefity jako: vysoká odbornost, individuální přístup – větší focus (péče) na zákazníka, větší know-how.

Když jsem nastupoval k poslednímu zaměstnavateli, rozhodnul jsem se postavit tým na online marketing z freelancerů.

Proč jsem k tomu přistoupil:

– Jednak jsem měl prostor to vyzkoušet (nikdo mě do toho nekecal). Jednak jsem se spálil s jednou agenturou na Slovensku pro náš zahraniční e-shop, jednak znám pozadí agentur (to nemyslím špatně).

– Mohl jsem si vybrat z široké škály specialistů – například na portále Na volné noze. Máte tak větší manévrovací prostor, než když vám někoho přidělí a nemusíte si s ním sednout.

– Měl jsem záruku, že na projektu bude dělat přímo specialista, kterého jsem najmul. Nebude to předáno zákulisní formou juniornímu člověku anebo dotyčný bude odejit (i to se může stát, ale v této formě spolupráce je to víc transparentní 🙂 )

– Věděl jsem, že ať někoho vyberu, určitě to nebude nikdo, kdo na svých bedrech táhne desítky klientů a neví už, která bije.

– Mohl jsem poznat už přímo specialistu, který by danou oblast potenciálně řešil. Neztrácel jsem čas s obchodníkem nebo accountem.

– Nakonec cena. Hodinovka byla téměř identická jako agenturní, ale pocitově jsem cítil, dostanu víc profi muziky.

Jak jsem k tomu přistoupil:

– Mým cílem bylo poskládat tým z tří freelancerů v těchto oblastech: UX, PPC, SEO a Sociální sítě.

– Oslovil jsem lidi prověřené referencemi a zavolal pár lidem jestli mě můžou někoho doporučit.

– Bylo pro mě důležité, jak se dotyčný ptá, je zvídavý, jestli je to vůbec pro něho tržní nika, která ho zajímá.

– Představil jsem strategii, cíle, naše očekávání od spolupráce.

– Měl jsem potvrzené kapacity na konkrétní období, časový fond, způsob reportingu, reakční dobu, hodinovou sazbu.

– Následovala společná schůzka se všemi ostatními a vytvořil se projektový plánu: co, kdo, jak, kdy se sdílením mezi sebou na Google disku

– Komunikace probíhala přes Basecamp

– Společná setkání 1x – 2x měsíčně (dost se vyřeší po Skype).

– Forma zástupu – záleželo o co šlo, ale hlavně PPC, kam tekly velké peníze jsme v případě nepřítomnosti specialisty řešili interním monitoringem a základním zásahem. Kampaně, které bylo nutné pustit ve stanovený den byly nastavené a načasované s předstihem.

Když to shrnu, tak jsem byl mile překvapený, že spolupráce většinu času fungovala solidně. Samozřejmě nastaly horké chvíle s termíny, s rozpočty, s nevypnutými kampaněmi, ale nebylo to nic, co bych případně neabsolvoval s agenturou. Nebudu popírat, že je to složitější na koordinaci, protože dotyčný nechodí do kanceláře, sem tam je potřeba někoho nahnat, monitorovat termíny, protože když jeden neudělá něco, tak to může opozdit práci ostatních v týmu apod., ale celkově u mě převládaly jednoznačně pozitiva a byl jsem s odvedenou prací a formou spolupráce spokojený. Člověk, který rád vyznává “alternativní” a více volnější způsob spolupráce, věřím, že bude nadšený. Ten, kdo je naopak hodně rigorozní, hlídá čas na minuty a je nervozní, když dotyčný s ním nesedí v open space, tak ze spolupráce bude hodně “nervózní”.

Každopádně pro mě to byla skvělá zkušenost a nyní, když jsem na volné noze, mě to daleko lépe pomáhá jak řídit projekty klientů tak zároveň se vžít i do jejich potřeb.